Tak jsem zpátky ve verbier a mám za sebou dvouhvězdičkové Flaine a tříhvězdičkový Engadin a Fieberbrunn.
Na Prvních dvou závodech mě pronásledovala přes dobré sněhové podmínky smůla. Flaine - středisko nedaleko Chamonix, má krásné terény. Díky tomu, že jsem byl nasazen do hlavního závodu, mohl jsem se v sobotu v klidu koukat na kvaldu a trochu se s kamarádem Lucasem Swieykowskim rozjezdit. Kvůli špatnému počasí proběhla kvalifikace na asi 200m dlouhém svahu s několika stromy a jedním pásem skal 5-15 metrů vysokých, což bylo pro většinu jezdců na konci startovky včetně např. Sama Smoothyho osudné, protože od poloviny závodu byly dopady vybombardované. Jen náhoda rozhodla, kdo dopadne do díry a rozstřelí se a kdo ne. V neděli pak následoval hlavní závod, do kterého k nám nasazeným přibylo pár štastlivců ze soboty. Stěna vypadala nádherně a přestože je dost konvexní, nabízí velké množství možností. Sněhové podmínky byly navíc vynikající a tak mě dost mrzelo, že se mi povedlo na dvojdropu narazit při odrazu prvního dropu na kameny, díky čemuž jsem přišel o velkou část rovnováhy a z druhého dropu už plachtil dolů jako pootočená veverka. Dopadl na bok, sebral hůlku a dojel jsem, ale umístění bylo samozřejmě kvůli pádu na ocasu startovky...
Další závod - Engadin snow měl proběhnout už v podnělí a nás od něj dělilo 600km. Pozdní noční příjezd, nedostatek spánku a únava z předchozího dne se podepsala na naší náladě. Po rozježdění při čekání na závod jsem se ale cítil dobře. Taky jsem měl možnost shlédnout spoustu závodních jízd . Bylo vidět, že úroveň je vysoká a nikdo se nešetří. Backflipy občas ustáté, občas ne tam padaly velice často. Pro snadnou dostupnost kvalifikační stěny se mi
povedlo tam nemrznout a dorazit 5 minut před mou jízdou, díky čemuž jsem ani nestihnul znervóznět. Vybral jsem si line, kterou jela většina lidí s tím, že dole dám drop který neskákal nikdo a pojedu co nejplynuleji atd... Vše vycházelo a ještě ve vzduchu toho posledního docela velkého dropu jsem si říkal jo je to super... bohužel dopad už takový nebyl. Nějaký hlubší sníh mi chytnul nohy a já se bohužel překulil přes kámen. Další závod bez skore. To je život.
Zatím poslední FWQ stop byl tříhvězdičkový Fieberbrunn. Organizátoři do toho neuvěřitelně šlapou jak co se price money týče, tak i ohledně parádních záběrů. Měli třeba k dispozici dva vrtulníky nacpané foto a kamerovou technikou, aby zachytili jízdy co nejlíp. Ženy měly Fieberbrunn jako FWT a tím pádem tam byly k vidění všechny hvězdy včetně Anne Ederud, jezdí spíš jako slušný chlap než žena. Když jsem ji viděl loni v Chamonix, opravdu jsem si myslel, že mezi startovní pole žen se v mísil někdo z chlapského topu.. skály které Seb Michaud a Aurelien opatrně dropovali dávala tahle švédka v rychlosti. Zde ve Fieberbrunu taky předvedla vítěznou jízdu, přestože svah na tom byl sněhově dost špatně. Závod sice proběhl na nejmíň 600 metrů vysoké krásné stěně, kterou se loni nepodařilo zrealizovat, ale vítr pár dnů před závodem vyfoukál všechen sníh z téhle stěny na druhou stranu kopce. Pak na to syplo asi 15 čísel, takže vůbec nebylo vidět, kde jsou sharks a kde ne. V podstatě se dalo spolehnout na to, že budou všude. Největší smysl měl proto jeden žlab ve stěně, kde trocha sněhu zůstala. Tohle "překvapivě" napadlo většinu lidí, takže šlo v podstatě o to, kdo ji projede nejzajímavěji a nejrychleji. Mě se ji podařilo celkem ok projet, přestože to bylo pěkné oraniště a tak jsem nakonec poprvé letos bez pádu obsadil osmé místo... :-)
Články
vloženo: 17.02.2010
První 3 FWQ stops 2010
Foto
Příspěvky k článku
- skoda snad priste.
- je to tvrdy dril kdyz vidis kde se dnes sport posunuje podivejme se na olympiadu treba lyze kazdy druhy ma spretrhane vazy nekdy i zavaznejsi problemy trate jsou vyhrocene do extremu mam pocit ze sport pro radost uz neexistuje je velice obtizne dnes delat neco vrcholove uz duvod o par radku nahore anebo vasen ci neco jineho co te nuti byt nejlepsi ja mam jasno lyze jenom pro zabavu presto vsehno drzim vrholovym sportovcum palce.
janina | 18.02.2010, 21:03
olin | 23.02.2010, 22:02